zivot bez cukru

Můj život bez cukru…tím sladší

August 30th, 2017 Posted by Uncategorized No Comment yet

Před několika lety jsem se začala zajímat o problematiku cukru v souvislosti s naším tělem, zdravím, emocemi. Vlastně to začal kamarád, který říkal, že by rád byl zcela bez cukru, ale že se mu to ještě nedaří. V tu chvíli se ve mně projevila soutěživost a chtěla jsem ho trumfnout. „Bez cukru?“ „To přece není problém!“

Začal jsem studovat informace, zkoumat a zkoušet na vlastní kůži, tedy spíše vlastní trávení. V té době jsem byla na cukru poměrně dost závislá, ani ne tak na dortíkách či slazených nápojích, ale milovala jsem čokoládu v jakékoli formě a kvalitě (tedy i to co výrobci někdy čokoládou bohužel nazývají). Našla jsem si a nakoupila náhrady cukru, například rýžový sirup, slad, datlový sirup atp. a začala zkoušet jejich chuťové výhody a nevýhody.

To se ale týkalo pouze doma připravených sladkostí, tam jsem cukr poměrně snadno nahradila, ale nejhorší to bylo na cestách, kde jsem doslova hltala čokolády a různé tyčinky. Největší past byly benzinky, kde nemáte moc na výběr. Už několik předtím jsem jedla bez lepku a mléka, takže výběr byl dost omezený, ale stejně i přesto se daly najít různé „zdravě“ vypadající tyčinky „plné oříšků“ a…cukru.

Bylo potřeba začít si chystat i jídlo na cesty a díky tomu jsem zjistila, že pokud si připravím kvalitní svačinu, tak sladkost prakticky nepotřebuji. Že jsem po sladkostech sahala z hladu, z potřeby se nasytit mezi jídly a sladkost byla to nejjednodušší a vždy po ruce.

Začala jsem se a sebe víc starat a připravovat si různé formy svačinek typu jáhly a zelenina, rýže a zelenina, rýžové nebo kukuřičné těstoviny, pohanka, polenta atp. Stala se ze mě „krabičkářka“. Navíc jsem zjistila,že tyto svačiny jsou velice výživné a zasytí na delší dobu než sebedokonalejší sladká tyčinka plná kdovíčeho.

Také jsem více experimentovala při výrobě domácích moučníků, naučila jsem se metodou pokus omyl (a ty omyly někdy byly opravdu nepoživatelné) péct švestkové a borůvkové koláče, bublaninu, piškot, makovec, kakaovou bábovku, ořechové řezy a to vše bez lepku, čehokoli od mléka a cukru.

Poslední krok byl příprava vlastní čokolády. Hodně mi v tom pomohla jedna česká čokoládovna, která vyrábí a prodává tzv. čokoládovou hmotu. Tu stačí rozpustit, dochutit sirupem, a pak například mátou, chilli nebo i jinak, případně udělat pralinky.

Postupně mi cokoli s cukrem (a tím myslím i s třtinovým, hnědým…prostě všemi rafinovanými cukry) připadalo bez chuti, takový povrchně sladké, kdy sladkost přehlušuje všechny ostatní chutě. A také mi začalo stačit sladit mnohem méně (běžný konzumet „cukrouš“ by to označil za nesladké).
A proč to všechno? Co mi to přineslo a přináší?

Jestli jsem trumfla kamaráda? To mezitím přestalo být důležité, ale děkuji za ten impuls.

Hlavní důvod je zdravotní. Cukr při dlouhodobém používání poškozuje slinivku a „vyrábí“ cukrovkáře. Já sice nebyla v tak špatném stavu, ale moje tělo reagovalo velice citlivě na množství cukru v krvi. Když jsem cukr neměla, projevilo se to výkyvy nálad, nervozitou a potřebou cokoli sníst. Cítila jsem se často unavená a vyřazená z provozu.

Život bez cukru mi přinesl:

– celkově méně onemocnění typu rýma, záněty průdušek a dutin (cukr překyseluje, omezuje funkci imunitního systému, střevní mikroflóra je narušována atp., a nemoci potom mají větší šanci). Pokud už nějaká nemoc začne, například rýma, její průběh je kratší a není tak paralyzující (bývaly několikatýdenní záněty dutin a uší….)

– harmonizaci trávení – bez nadýmání, křečí, nepravidelné stolice

– harmonizaci ženských orgánů – absence nadměrných výtoků, kvasinkových onemocnění atp., a tím i lepší komfort při intimním životě

– mnohem lepší pohyblivost, schopnost opět cvičit, pohybovat se a absenci únavy

– zbavila jsem se nepříjemného nakyslého pocitu v ústech

– dokážu nejíst i celý den bez výkyvu energie a nálady, občas si tak mohu dopřát půst

– po vyřazení z jídelníčku i ovocných cukrů (ovoce) zmizela potřeba nočního močení, tzn. mohu spát celou noc nepřerušovaně, což má výrazný dopad na kvalitu života přes den. Ovoce konzumuji v létě a v omezené míře, v průběhu roku potom převařené křížaly z jablek nebo švestek, žádné tropické ovoce.

Nadále vymýšlím různé kombinace chutí a naučila jsem se používat k dochucování například pravou vanilku, kvalitní skořici, šafrán a jiné druhy koření jako dominantní chuť (místo té sladké). Nevynechám ani pudingy, čokoládové krémy z černé rýže, jáhlové krémy, luštěninové atp.

Dnes nevidím jediný důvod, proč konzumovat cukr. Ale je to práce jako s jakoukoli jinou závislostí, ať už kouření, požívání alkoholu nebo drog. Je to práce uvnitř, vnitřní rozhodnutí to změnit.
9.10.2016, Ing. Klára Patočková (www.klarapatockova.cz)

Děkuji tímto panu Josefu Jonášovi, autorovi knihy Hořká pravda o sladkém cukru, kde najdete vysvětlení z pohledu odborného, chemického, lékařského, historického atd.

The comments are closed.